Kultura a komunitní život

Po vzoru osvědčené praxe z Velké Británie přeneseme rozhodování o dotacích na nezávislou odbornou komisi bez účasti politiků. O dotacích tak budou rozhodovat pouze odborníci a do výsledku se nebude promítat politická příslušnost. Zaručíme tím systematickou a předvídatelnou podporu nezávislých kulturních aktérů.

Zrušíme nebo výrazně zredukujeme systém městských individuálních dotací, které dnes tvoří až 60 % dotačního rozpočtu na kulturu. Nahradíme ho jasnými, veřejně kontrolovatelnými pravidly platnými pro všechny bez ohledu na velikost či jméno instituce. Změna bude předvídatelná a proběhne v souladu s víceletým dotačním systémem s jasnými kritérii, aby se na ni všichni žadatelé mohli připravit.

Národní divadlo Brno má silné jméno a dobrou reputaci daleko přesahující hranice města Brna a potřebuje výraznější zdroje financování i mimo rozpočet Brna. Budeme proto jednat se státem a Jihomoravským krajem, aby navýšily podíl na jeho financování. Získání dalších zdrojů odlehčí městskému rozpočtu a uvolní prostředky pro ostatní brněnskou kulturu. Zároveň se zasadíme o předvídatelnou kontinuitu financování.

Výrazně zvýšíme dotační podíl směřující do nezávislé a nezřizované kulturní scény. Zohledníme přitom význam celoroční činnosti oproti jednorázovým akcím.

Do veřejných zakázek města Brna zavedeme povinný podíl z rozpočtu staveb určený na umění ve veřejném prostoru, v obvyklé výši jednoho až dvou procent. Výběr děl bude probíhat transparentně prostřednictvím veřejných soutěží.

Budeme aktivně vyhledávat a podporovat mecenášství a dárcovství a vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj podnikání v kulturních a kreativních oborech.

Dohlédneme na zdárné dokončení stavby na Solniční ulici a zajistíme transparentní způsob následného provozu celého Janáčkova centra.

Zrekonstruujeme kino Scala se zachováním jeho kulturní funkce na stávajícím místě. Stanovíme jasný harmonogram prací a ve veřejné soutěži vybereme provozovatele s pestrým a dostupným programem.

Přeměníme část brněnského Výstaviště na dílny s vybavením, které si lidé mohou půjčovat, na ateliéry a zázemí pro nezávislou scénu. Půjde o ekonomicky rozumný projekt s jasným využitím. Prověříme a zrealizujeme možnost využití části areálu pro filmové ateliéry a pomůžeme s rekonstrukcí a využitím budovy takzvaného Králíkova divadla.

Oživíme Káznici. Nebudeme čekat na stamiliony nutné k celkové rekonstrukci této významné památky, protože kreativita a kultura místo oživují už nyní. Zajistíme nezbytnou sanaci prostor, aby se současné aktivity mohly bez zbytečného prodlení rozšiřovat a růst téměř okamžitě. Nezapomínáme přitom, že Káznice je i významným místem paměti, unikátní připomínkou totalitních režimů 20. století.

Zrevidujeme deset let starý plán Kreativního centra, abychom ověřili, zda je stále aktuální a zda odpovídá současným potřebám. Káznice se stane centrem Zábrdovic, rychle se měnící čtvrti v bezprostřední blízkosti historického centra.

Obnovíme dialog s VUT a přeměníme bývalý vojenský areál na Kraví hoře v kreativní a umělecké centrum. Podpoříme tak komunitu, která se tam čtvrt století rozvíjí sama, vybudováním dalších ateliérů a zkušeben. Areál chceme otevřít veřejnosti a zprůchodnit pro pěší jako důležitou spojku mezi Kraví horou a Konečného náměstím. Sjednotíme a zefektivníme správu městských pozemků na Kraví hoře pod příslušné městské orgány tak, aby se současný správce, Hvězdárna a planetárium, mohl plně soustředit na svou vědecko-popularizační roli.

Ateliéry Rybářská jsou významné a nenahraditelné brněnské kulturní místo. Zajistíme jim doplňující finanční podporu a dlouhodobou nájemní smlouvu, aby jejich fungování nezáviselo na rozhodnutí každého nového vedení města. Toto místo vyjmeme z úvah o prodeji a budeme do něj investovat s ohledem na kontinuitu ojedinělého tvůrčího prostředí.

Prázdné městské prostory zpřístupníme pro dočasné kulturní a umělecké projekty, výstavy a instalace. Využijeme k tomu jeden společný systém dočasného využití městských prostor, který popisujeme v kapitole o místní ekonomice, aby kulturní projekty žádaly na stejném místě jako začínající podnikatelé.

Vytvoříme městské plochy vyhrazené pro propagaci malých nezávislých akcí a festivalů, dostupné zdarma na základě jasných kritérií a jednoduché registrace. Nejde o rozšiřování reklamy ve městě, ale o to, aby vedle komerčních ploch, jejichž počet chceme naopak regulovat, existoval prostor pro kulturu, která si billboard nekoupí.

Posílíme a zpropagujeme sdílený městský mobiliář, tedy pódia, technické zázemí a další vybavení, které si budou moci pořadatelé veřejných akcí výhodně zapůjčit.

Zavedeme koordinovaný kulturní kalendář, který pořadatelům pomůže lépe plánovat termíny, zefektivnit ekonomiku akcí a zabránit překrývání žánrově podobných akcí.

U městem dotovaných akcí bez vstupného budeme posuzovat, zda nekonkurují celoročně fungujícím klubům a sálům, které platí interpretům běžné honoráře. Chceme, aby městská podpora kulturní scéně pomáhala růst, ne aby jí brala publikum. U velkých akcí zdarma proto budeme hledat větší podíl soukromého sponzoringu a městskou podporu směřovat tam, kde bez ní kultura nevznikne.

Po vzoru Barcelony vytvoříme síť komunitních center napříč Brnem jako standardní součást městské infrastruktury. Tato centra budou nabízet mezigenerační programy a plnit preventivní i sociální roli, zejména pro seniory.

Nejde o stavbu nových budov. Komunitní centra chceme vytvářet především z toho, co město už má: z knihoven, otevřených škol, kulturních domů a dalších budov. Tytéž adresy mají zároveň sloužit jako odolná místa v krizi, jak popisujeme v kapitole o zdraví, bezpečí a krizové připravenosti, aby si lidé ve své čtvrti pamatovali jednu adresu, ne tři různé systémy.

Knihovna Jiřího Mahena má pobočky ve čtvrtích po celém Brně. Podpoříme investice do všech poboček, aby plnily roli skutečných komunitních center: s prostorem, kde se dá jen tak sedět, s dílnou, doučováním pro děti, poradenstvím pro seniory nebo programem pro teenagery. Podpoříme delší otevírací dobu a víkendový provoz.

Zavedeme srozumitelnou slevovou politiku napříč městskými divadly, muzei a galeriemi pro seniory, rodiny, studenty a nízkopříjmové domácnosti. Zavedeme jeden den v měsíci s volným vstupem do městských muzeí a galerií, jak to funguje ve Vídni i Londýně. Kulturní kredit navážeme na Brno iD, aby se dal využít stejně snadno jako rodičovský voucher. Postaráme se o to, aby byly městské instituce bezbariérové a otevřené i lidem, kteří v nich nikdy nebyli, a to ve spolupráci se školami, domovy pro seniory a sociálními službami.

Sbory, dechovky, ochotníci, folklorní soubory, taneční skupiny a kapely zkoušející ve sklepě drží pohromadě čtvrti i generace, ale v dotačních systémech obvykle propadají mezi profesionální scénou a jednorázovými akcemi. Nastavíme proto podporu tak, aby na ni dosáhly i malé spolky bez administrativního zázemí, s jednoduchou žádostí a víceletým příslibem pro ty, kdo fungují dlouhodobě.

Stejně důležité jsou prostory: zkušebny a sály na zkoušení v Brně chybí, přestože jich město řadu vlastní. Zpřístupníme spolkům školy, kulturní domy a další městské budovy mimo dobu jejich běžného provozu, za předem známých podmínek a s jednoduchým přehledem toho, co je kde volné.

Navážeme na titul Kreativní město UNESCO v oblasti hudby, který ocenil Brno jako mimořádně živý a pestrý hudební svět skvěle kombinující historii a současnost. Chceme Brno prezentovat jako město všech chutí, od mainstreamu přes klasiku až po underground. Budeme aktivně komunikovat s lidmi, kteří v Brně kulturu dělají, a reagovat tam, kde fungování pokulhává. Podpoříme pokračování Brněnského kulturního fóra. Zvláštní pozornost klademe na odkaz Leoše Janáčka, tedy na festival Janáček Brno s důrazem na výročí v roce 2028, a na vybudování muzejní instituce světového formátu ve Smetanově ulici.

Mzdy lidí pracujících v kultuře jsou dlouhodobě neudržitelné a neodpovídají tomu, jak zásadně se podílejí na atraktivitě Brna. Zasadíme se o jejich navýšení.

Financování festivalu Ignis Brunensis podmíníme realizací pouze světelné show s případným hudebním doprovodem, bez zbytečné hlukové zátěže, šetrné k obyvatelům, zvířatům i přírodě.

Kultura je jedním z hlavních důvodů, proč do Brna lidé přijíždějí a proč se vracejí. Jak chceme cestovní ruch rozvíjet, aby sloužil především těm, kdo tu žijí, popisujeme v kapitole o místní ekonomice.