Místní ekonomika a živé centrum

Městské nebytové prostory nejsou běžné komerční nemovitosti. Jsou součástí veřejného prostoru a významně ovlivňují podobu ulic i každodenní život jejich obyvatel. Proto nestačí čekat, kdo se o ně přihlásí. Chceme, aby město aktivně hledalo zájemce, kteří rozšíří pestrost a kvalitu služeb a umožní lidem obstarat si běžné věci v docházkové vzdálenosti od domova. Totéž platí pro prostory mimo centrum: i tam má město při pronájmu přemýšlet o tom, co v dané ulici lidem chybí.

Každý uvolněný prostor bude před vyhlášením výběrového řízení uklizený, důstojně připravený a kvalitně prezentovaný. Samozřejmostí budou fotografie, základní informace, půdorys, popis lokality i přehled služeb v okolí. Nabídka bude přehledně dostupná na jednom místě a město ji bude aktivně představovat podnikatelům, profesním organizacím i lidem, kteří mají dobrý nápad. Chceme, aby se zájemci cítili jako vítaní partneři města, ne jako lidé, kteří se musí o možnost podnikat doprošovat. Čím víc kvalitních zájemců se přihlásí, tím lépe se vybírá řešení pro konkrétní ulici i pro celé město.

Výše nájemného je důležitá, ale nemůže být jediným kritériem. Město rozhoduje o podobě centra na mnoho let dopředu a musí přihlížet i k tomu, co nový nájemce přinese okolí. Budeme proto posuzovat vedle ekonomické nabídky také charakter provozovny, její přínos pro ulici, kvalitu služby, dlouhodobou udržitelnost a to, zda doplňuje nabídku v dané lokalitě. Jiný přístup je vhodný na hlavním náměstí, jiný v rezidenční ulici.

Cílem není regulovat podnikání ani zvýhodňovat vybrané podnikatele. Cílem je, aby město hospodařilo se svým majetkem s ohledem na to, jak bude ulice fungovat za deset let, protože za podobu centra nese odpovědnost. Tuto agendu bude mít na starosti specializovaný tým, jak popisujeme v závěru kapitoly.

Každé místo potřebuje jinou skladbu služeb. Jiné potřeby mají lidé kolem Zelného trhu, jiné obyvatelé Veveří. Úkolem města není podnikání řídit ani rozhodovat, kde mají lidé nakupovat, ale tam, kde hospodaří se svým majetkem, má vytvářet podmínky pro nabídku odpovídající potřebám daného místa.

Nechceme přemýšlet o městských nebytových prostorech jako o jednotlivých adresách, ale o ulicích jako o celku, protože stejně důležité jako jednotlivé provozovny je jejich vzájemné složení. Dobrá ulice je pestrá. Při pronájmu proto budeme podporovat zejména malé a specializované obchody, řemeslné provozovny a opravny, kvalitní gastronomii a pekárny, každodenní služby pro rodiny a seniory, knihkupectví, galerie a kulturní provozy či sdílené dílny. Chceme, aby Brňané a Brňanky nemuseli za běžnými službami cestovat daleko.

Podpoříme takovou skladbu služeb, gastronomie, kultury i veřejného prostoru, která přirozeně rozloží život centra do celého dne. Zároveň budeme důsledně chránit kvalitu bydlení a hledat rovnováhu mezi životem města a právem jeho obyvatel na odpočinek; pravidla pro hluk z provozoven a akcí popisujeme v kapitole o veřejném prostoru.

Zavedeme proto pozici nočního starosty pro centrum, tedy člověka, který má na starosti noční život města a je prostředníkem mezi obyvateli, podniky, městskou policií a úřadem. Jeho úkolem není noční život omezovat, ale předcházet konfliktům dřív, než se z nich stanou stížnosti a pokuty, a hledat řešení, se kterými dokážou žít obě strany. Vídeň, Amsterdam i Berlín ukazují, že živé centrum a klidný spánek se navzájem nevylučují, pokud má někdo za obojí odpovědnost.

Postaráme se o to, aby městské prostory nezůstávaly zbytečně dlouho prázdné. Pokud nebude možné prostor ihned dlouhodobě pronajmout, využijeme ho dočasně: pro krátkodobé pronájmy začínajícím podnikatelům, pop-up obchody a showroomy, studentské projekty, výstavy a kulturní instalace, prezentace místních výrobců nebo ve spolupráci s neziskovým sektorem pro výdejny potravinové pomoci.

Většina prázdných výloh v centru nepatří městu, ale soukromým vlastníkům, kteří prostor drží prázdný roky. Tady má město slabší nástroje, ale ne žádné. Nabídneme roli prostředníka a garanta mezi vlastníkem prázdného prostoru a dočasným nájemcem, podobně jako u bydlení přes sociálně nájemní agenturu, a spojíme to s pomocí při úpravě výlohy. Vlastník má jistotu, že se mu prostor vrátí, ulice mezitím nechátrá a začínající podnikatel dostane šanci, na kterou by v centru jinak nedosáhl. Amsterdam a Londýn tenhle model používají léta.

To nejcennější, co může centrum nabídnout, nevytvoří žádný obchodní řetězec. Vytvářejí to lidé, kteří ve městě sami žijí, podnikají a mají k němu osobní vztah. Nechceme Brno plné stejných poboček, jaké najdeme v každém evropském městě.

Budeme proto vytvářet podmínky především pro lidi s dobrým nápadem, kteří chtějí začít právě tady, pro rodinné podniky a jejich další generace, pro místní výrobce a řemeslníky i pro inovativní firmy, které vedle digitálních služeb vytvářejí i kvalitní kamenné provozovny. Peníze utracené u místních podnikatelů zůstávají mnohem častěji v Brně, vytvářejí pracovní místa a podporují další služby.

Zelný trh je jedno z mála míst, které přivádí lidi do centra samo od sebe a bez jediné koruny za propagaci. Tržnice a farmářské trhy na dalších místech v Brně jsou přitom léta v nedořešeném stavu. Postaráme se o důstojné zázemí trhů, tedy zásobování, vodu, elektřinu, hygienu a přístřeší. Rozšíříme farmářské a sousedské trhy do dalších čtvrtí, protože trh je nejlevnější způsob, jak oživit náměstí.

Restaurace, kavárny, bistra a další provozovny jsou jedním z důvodů, proč lidé tráví čas ve městě. Vytvářejí pracovní místa, udržují v ulicích život a tím i bezpečí a významně ovlivňují atmosféru Brna. Město by je proto mělo vnímat jako partnery, ne jako problém, který je třeba co nejvíc regulovat.

Řada provozovatelů se na nás obrací se zkušeností, že jednání s městem bývá zbytečně složité, nepředvídatelné a někdy i necitlivé. Dobré partnerství přitom nemůže stát na nedůvěře. Podnikatel musí vědět, jaká pravidla platí, proč bylo rozhodnuto právě takto a co má udělat, aby jeho žádost prošla. Stejné situace musí být posuzovány stejně. Rozhodnutí, která se přímo dotýkají podnikání, budeme s živnostníky a profesními organizacemi pravidelně konzultovat.

Zahrádky jsou nejviditelnější, ale podnikatel jedná s městem hlavně o povolení stavby, o záboru veřejného prostranství, o výkopu a o změně užívání prostoru. Zřídíme proto jedno kontaktní místo pro podnikatele, kde člověk dostane odpověď na to, co má zařídit a v jakém pořadí, a zavedeme sledování stavu žádosti online i závazné lhůty, ve kterých město odpovídá.

Restaurační zahrádky jsou přirozenou součástí života evropských měst. Ne všechno půjde povolit všude, ale tam, kde to možné je, má být město partnerem, který pomáhá hledat řešení. Dobré město vytváří jasná pravidla, důsledně je dodržuje a jedná s každým slušně a s respektem.

Brno každý rok nakupuje zboží, stavby a služby za miliardy korun a je tím největším ekonomickým hráčem ve městě. Právě tady může místní ekonomice pomoci nejvíc, aniž by rozdávalo dotace. Velké zakázky budeme tam, kde to jde, dělit na menší části, aby na ně dosáhly i brněnské firmy a řemeslníci, a přestaneme rozhodovat výhradně podle nejnižší ceny. Budeme uplatňovat odpovědné zadávání, tedy férové mzdové a pracovní podmínky u dodavatelů, zapojení sociálních podniků a lidí se znevýhodněním a kritéria opravitelnosti a životnosti. Dodavatelům budeme platit včas. Pravidla pro zveřejňování plánů zakázek a centralizaci nákupů popisujeme v kapitole o otevřené radnici.

V Brně žije podstatně víc lidí, než kolik jich tu má hlášené trvalé bydliště. Lidé, kteří sem přišli za prací, zaměstnanci firem, výzkumníci, absolventi, kteří v Brně zůstali. Bydlí tu, chodí sem do práce, jezdí šalinou a využívají všechno, co město provozuje, ale pro daňové příjmy do rozpočtu se nepočítají.

Dnes v tom Brno nedělá skoro nic. Kdo si trvalé bydliště přehlásí, dostane od města jedinou informaci: jak zaplatit za odpad. To je z pohledu města promarněná příležitost a z pohledu člověka nepříjemné první přivítání.

Zavedeme uvítací balíček pro každého, kdo si v Brně nově přihlásí trvalé bydliště. Bude v něm srozumitelný přehled toho, na co má nárok: rodičovské vouchery pro děti, rezidentní parkování přes Brno iD, přehled sociálních a poradenských služeb nebo možnost hlasovat v participativním rozpočtu. Součástí bude šalinkarta na tři roky zdarma a bonus za první rok, například navýšení rodičovského voucheru nebo vstupné do městských sportovních a kulturních zařízení zdarma či se slevou.

Cena takového balíčku je zlomkem toho, co město z jednoho přihlášeného obyvatele získá na daních, tedy v průměru 36 tisíc korun ročně. A celý proces zjednodušíme tak, aby přihlášení k trvalému pobytu, zřízení Brno iD a navazující kroky na sebe jednoduše navazovaly.

Budeme lidi k přihlášení trvalého bydliště aktivně motivovat, veřejnou kampaní i na místech, se kterými se nově přistěhovalí nejčastěji potkají: u velkých zaměstnavatelů, v inovačních centrech a při stěhování do vlastního bydlení. Ve spolupráci s univerzitami oslovíme také absolventy.

Turistická strategie začíná u toho, aby se ve městě dobře žilo jeho obyvatelům. Kvalitní kavárny, restaurace, obchody, veřejný prostor, kultura, čisté ulice nebo dobrá doprava nevznikají kvůli turistům. Vznikají pro lidi, kteří tu žijí, a právě díky nim se návštěvníci v Brně cítí dobře a rádi se vracejí. Platí to i naopak: dobře fungující cestovní ruch přináší práci místním lidem a podporuje podnikání, kulturu i služby, které využívají také Brňané.

Největším bohatstvím Brna nejsou jednotlivé památky, ale atmosféra, kterou vytvářejí lidé, místní podnikatelé, kultura, gastronomie a každodenní život. Právě za touto autenticitou dnes lidé cestují stále častěji, a proto ji chceme podporovat místo umělých atrakcí. Úspěch neměříme počtem turistů, ale tím, jak dlouho v Brně zůstávají, zda využívají místní služby a zda se vracejí.

Brno je mezinárodní univerzitní město a každý rok sem přijíždějí desetitisíce studentů, vědců, zaměstnanců mezinárodních firem i turistů. Chceme, aby se tu dobře orientovali i lidé, kteří nemluví česky, protože jde o pocit, že jsou tu vítáni. Budeme pokračovat v rozšiřování kvalitního vícejazyčného informačního systému, zlepšovat orientaci ve veřejném prostoru i dostupnost základních informací v cizích jazycích.

Budeme průběžně sledovat dopady cestovního ruchu na bydlení, veřejný prostor i každodenní život obyvatel a včas na problémy reagovat. Ubytovací poplatek je jediným přímým příjmem města z turismu a jeho výnos budeme viditelně vázat na péči o veřejný prostor a kulturu v místech, kde se návštěvníci pohybují. Regulaci krátkodobých pronájmů popisujeme v kapitole o bydlení.