Otevřená radnice a dobré hospodaření

Klíčová jednání a rozhodnutí magistrátu budeme zveřejňovat srozumitelně, přehledně a včas, ne jen formálně podle litery zákona. Online přenosy a záznamy zasedání zastupitelstva už dnes existují na úrovni města i většiny městských částí; budeme trvat na tom, aby to platilo bez výjimky všude. Program a materiály jednání budeme rozesílat s dostatečným předstihem a omezíme situace, kdy se podklady přinášejí na poslední chvíli. Orgány městských částí budou pod naším vedením v maximální míře zveřejňovat detaily svého rozhodování a projednávání, nejen výsledná hlasování. Zveřejňování smluv v registru je už dnes zákonnou povinností města i jeho firem, my ale budeme důsledně trvat na tom, aby se nezneužívaly zákonné výjimky ke skrývání cenových údajů. Tajná hlasování v zastupitelstvu jsou za nás nepřijatelná a nikdy je nepodpoříme.

Žádosti o informace budeme vyřizovat vstřícně a v duchu zákona, nikoli jako formalitu, kterou lze protahovat nebo obcházet. Zavedeme pravidelnou aktivní komunikaci se živnostníky a podnikateli, se kterými budeme konzultovat rozhodnutí dotýkající se jejich podnikání, jak popisujeme také v kapitole o místní ekonomice.

Brno už dnes provozuje protikorupční linku, a to jak na úrovni města, tak například na Brně-středu. Vyhodnotíme její dosavadní účinnost a budeme ji výrazně víc propagovat, aby o ní lidé skutečně věděli a využívali ji. Doplníme ji o jasný etický kodex pro zastupitele a funkční ochranu pro úředníky a zaměstnance městských firem, kteří na nekalé praktiky upozorní. Oznámení korupce nemůže být spojeno s rizikem pro toho, kdo ho učiní.

Participativní rozpočet Dáme na vás podporujeme, ale prospěla by mu důkladná revize, aby skutečně sloužil svému účelu. Podporujeme rozhodnutí zakázat podávání projektů zastupitelům městských částí i města a budeme dbát na jeho důsledné dodržování. Zjednodušíme a zrychlíme realizaci vítězných projektů a zavedeme veřejně dostupné sledování jejich průběhu, tedy kdo za projekt odpovídá a v jaké fázi přípravy je. Zpřesníme posuzování proveditelnosti a reálných nákladů před hlasováním, aby nedocházelo k výraznému prodražování po rozhodnutí. Celkovou částku zvýšíme na 50 milionů korun a část z ní vyhradíme na menší projekty.

Zavedeme stálý občanský sněm složený z Brňanů vybraných losem, který se bude pravidelně vyjadřovat k velkým a spornějším tématům, u nichž dnes chybí jakýkoli systematický nástroj pro zapojení veřejnosti. Radnice bude mít povinnost na doporučení sněmu reagovat a svůj postoj veřejně zdůvodnit, aby výstupy sněmu neskončily jako gesto bez vlivu na skutečné rozhodování. Tento model už léta funguje v německy mluvící části Belgie.

Budeme dál rozvíjet a propagovat aplikaci Brňáci pro Brno, přes kterou lidé už dnes hlásí výtluky, poškozené chodníky, nefunkční osvětlení nebo přeplněné kontejnery. Ročně přes ni přijde téměř osm tisíc podnětů, ale vyřeší se jich zatím jen zhruba polovina. Chceme zvýšit počet vyřešených podnětů a zkrátit průměrnou dobu řešení. Zároveň narovnáme situaci, kdy vedle sebe běží souběžné a vzájemně nekompatibilní systémy hlášení, aby lidé nemuseli zjišťovat, který zrovna platí pro jejich čtvrť. Dál budeme rozvíjet i informační portál KopemezaBrno.cz, přes který mohou lidé sledovat probíhající investice a stavby ve městě.

U velkých projektů, které citelně promění okolí, kde lidé bydlí, podnikají nebo tráví čas, budeme zapojovat dotčené obyvatele, spolky, živnostníky i odborníky už od začátku. Zavedeme pravidelné kulaté stoly a veřejné konzultace, na kterých bude město dopředu sdílet informace o záměru, harmonogramu a očekávaných dopadech a zjišťovat, co lidé v okolí skutečně potřebují a čeho se obávají.

U rozsáhlejších zakázek a projektů umožníme účast občanů a nezávislých odborníků přímo ve výběrových a posuzujících komisích, aby se do rozhodování dostal i pohled zvenčí, ne jen úředníků a politiků. Tenhle princip nejvíc chybí právě u velkých strategických investic, jako je Arena Brno nebo horkovod Dukovany—Brno, kde se veřejná diskuse o dopadech na rozpočet i běžný provoz města otevřela až ve chvíli, kdy bylo v podstatě rozhodnuto. Cílem je, aby se lidé o připravované stavbě nedozvěděli až ve chvíli, kdy k jejich domu přijedou bagry.

Zřídíme oficiální participační orgán mládeže při městě Brně. Dáme dospívajícím a mladým lidem reálný hlas při rozhodování o tématech, která se jich týkají, od duševního zdraví a bezpečí ve městě až po využití veřejného prostoru. Naváže na školní parlamenty a projekty mladých, které popisujeme v kapitole o školách, dětech a rodinách.

Provedeme revizi pasportizace majetku města, tedy přesného a aktuálního přehledu o tom, co město vlastní, v jakém je to stavu a kdo za to odpovídá. Bez tohoto přehledu se dnes rozhoduje od stolu a zanedbaná údržba se odhalí často až ve chvíli, kdy je oprava mnohonásobně dražší, než kdyby se řešila včas.

Nebudeme privatizovat strategický majetek města ani byty a bytové domy. Naopak, bytový fond budeme rozšiřovat. Pozemky pod bytovou výstavbou chceme místo prodeje uvolňovat právem stavby, jak podrobně popisujeme v kapitole o bydlení: město tak zůstává vlastníkem půdy, má z ní pravidelný příjem a po uplynutí doby se mu dům vrací.

Každý záměr prodat nebo dlouhodobě pronajmout městský majetek zveřejníme s dostatečným předstihem, se znaleckým posudkem a s odůvodněním, proč je to pro město výhodné. U významnějšího majetku budeme prodej i pronájem soutěžit otevřeně, aby se o příležitosti dozvěděl každý, nejen okruh zasvěcených.

Vítáme, že město spustilo Portál občana. Zatím ale běží ve zkušebním režimu a pokrývá jen první fázi agend. Budeme sledovat, zda se ostrý provoz a slibované rozšíření o platební bránu, rezidentní parkování a odpady skutečně naplní v avizovaných termínech. Budeme hlídat i průběh veřejné zakázky na Jednotnou aplikaci města Brna, která má na Portálu občana stavět, a dohlédneme na to, aby výběr dodavatele proběhl transparentně a s jasným zdůvodněním. Prosadíme také jasné a veřejně komunikované rozhodnutí o budoucnosti Brno iD vůči novým městským portálům, protože dnes jde o dva souběžně provozované systémy bez zveřejněného plánu na jejich sloučení.

Prověříme, zda jsou otevřená data na data.brno.cz skutečně využívána pro lepší a informovanější správu města a městských částí, nebo jde spíše o formální naplnění otevřenosti bez reálného dopadu na rozhodování.

Ukázkovým příkladem jsou kapacity školek. Ještě nedávno se do brněnských školek nedostaly stovky dětí, dnes přichází demografický pokles a hrozí opačná chyba, tedy unáhlené rušení a prodej budov, které budou za deset let znovu potřeba. Přitom data o porodnosti a počtu dětí v jednotlivých čtvrtích má město dlouhodobě k dispozici z evidence obyvatel i od statistického úřadu. Nejde tedy o nedostatek dat, ale o to, zda se promítají do plánování. Chceme, aby systematické vyhodnocování demografických dat bylo standardním podkladem u každého většího rozvojového záměru i u rozhodování o osudu školních budov.

Budeme dbát na to, aby vedle sebe nevznikaly zbytečně roztříštěné a překrývající se systémy. Tam, kde portály nefungují nebo se nevyužívají, navrhneme jejich zjednodušení, sloučení nebo přepracování. Cílem zůstává jedno srozumitelné místo pro vyřízení většiny záležitostí s městem, aby lidé věděli, kde mají řešit jednotlivé životní situace.

Umožníme spojení s úředníky v úředních hodinách přes chat a rozšíříme elektronické vyřizování běžných záležitostí po vzoru elektronické šalinkarty, včetně objednání se tam, kde osobní návštěva zůstává nutná. Podpoříme možnosti práce z domova a částečných úvazků pro úředníky tam, kde to agenda umožňuje. Zajistíme také, aby byl na úřadech vždy dostupný někdo schopný komunikovat anglicky, aby si i cizinci mohli své záležitosti vyřídit bez zbytečných komplikací.

Provedeme revizi nevýhodných smluv městských firem. Příkladem je smlouva na odtahy vozidel, u které bylo dlouhodobě kritizováno nevýhodné nastavení pro město i nemožnost ji snadno vypovědět. Zavedeme pravidelný audit smluv na dobu neurčitou bez jasných výpovědních podmínek napříč městskými firmami, protože takové smlouvy svazují ruce vedení města a neodpovídají standardu odpovědného hospodáře.

Městské firmy musí sloužit městu a jeho obyvatelům. Jasně proto stanovíme jejich veřejný účel a budeme je řídit podle potřeb města.

Brno už má rozklikávací rozpočet na úrovni města i na úrovni některých městských částí. Sjednotíme ho napříč celým městem a dotáhneme detail až na úroveň jednotlivých faktur, nejen souhrnných položek, po vzoru pražského Cityvizoru.

Střednědobý výhled rozpočtu bude skutečným plánovacím nástrojem, ne jen formální povinností. Použijeme ho k otevřené diskusi o prioritách na několik let dopředu, aby se strategické investice neschvalovaly izolovaně, ale v kontextu dlouhodobých možností a potřeb města. Naší prioritou jsou přitom investice, které se dotknou co největšího počtu Brňanů každý den: bydlení, školy, doprava a běžná infrastruktura ve čtvrtích mají přednost před dalšími megaprojekty. Zkrátka péče o město, ne jeho reprezentace.

Klíčem k dobrému hospodaření není jen to, kolik město utratí, ale kolik za své peníze dostane a jaké příjmy si dokáže zajistit. Zaměříme se proto na tři věci. Zaprvé na efektivitu výdajů: centralizované a elektronizované nákupy, revizi nevýhodných smluv a renovace městských budov metodou, kdy se investice splácí z dosažených úspor. Zadruhé na nové zdroje: úvěry Evropské investiční banky a programy Státního fondu podpory investic na dostupné bydlení, evropské fondy, příjmy z rozpočtového určení daní díky lidem, kteří se v Brně nově přihlásí k trvalému pobytu, a výnosy z městského majetku, který nebudeme rozprodávat. Zatřetí na disciplínu: dluh je nástroj pro investice, které mají doloženou návratnost nebo zjevný veřejný přínos, ne způsob financování běžného provozu. Nevyčerpané prostředky budeme ukládat do rezervního fondu místo prosincového dočerpávání na méně potřebné výdaje.

U strategických investic nad miliardu korun zavedeme povinné nezávislé posouzení ekonomické návratnosti i provozních dopadů na rozpočet města, jehož metodiku zveřejníme. Rozhodnutí o financování bude vždy padat veřejně a na základě dostupných podkladů.

Budeme s dostatečným předstihem zveřejňovat roční plány velkých veřejných zakázek, aby se na ně mohli řádně připravit všichni potenciální dodavatelé, ne jen okruh zasvěcených.