Zdraví, bezpečí a krizová připravenost

Nejčastější zdravotní problém Brňanů není nedostupná nemocnice, ale to, že v okolí není volný praktik, pediatr nebo zubař. Město tu má nástroje, i když zdravotnictví přímo neřídí. Zmapujeme čtvrti, kde je ordinací nedostatek nebo kde lékaři odcházejí do důchodu bez nástupce, a s touto mapou budeme jednat s pojišťovnami a Jihomoravským krajem. Ordinace v městských domech budeme nabízet za dostupný nájem s přednostní podmínkou pro nedostatkové obory a lékaři a zdravotnický personál budou mezi profesemi, pro které vyhrazujeme městské byty, jak popisujeme v kapitole o bydlení. A v nových čtvrtích u nádraží, na Zbrojovce či Červeném kopci budeme trvat na tom, aby prostory pro ordinace vznikaly společně s byty, ne o deset let později.

Postaráme se ve spolupráci s krajem a pojišťovnami o to, aby v Brně fungovala nepřetržitá lékařská pohotovost, alespoň jedna nepřetržitě otevřená lékárna a dostupná zubní pohotovost a aby lidé jednoduše věděli, kam mají jít.

Brno stárne a většina péče o seniory a nemocné se odehrává doma, zdarma a bez nároku na odpočinek. Posílíme domácí paliativní péči a dotační podporu mobilních hospicových týmů, aby mohl člověk zůstat co nejdéle doma. Budeme cíleně propojovat zdravotní a sociální službu, protože právě mezi nimi dnes lidé propadají: rodina, která se ocitne v nové situaci, se má zorientovat na jednom místě, ne obcházet úřady. Terénní pečovatelskou službu, stacionáře, odlehčovací služby i garanta případu popisujeme v kapitole o péči o seniory a lidi v nouzi.

Úrazová nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří jsou majetek města a rozhoduje o nich zastupitelstvo. Budeme je řídit stejně jako ostatní městské firmy: s transparentními výběrovými řízeními na vedení, jasným investičním plánem, důrazem na udržení personálu a rozšiřováním ambulantních kapacit tam, kde jsou nejdelší čekací doby. Podpoříme také dostupnost včasné diagnostiky a preventivní programy, tedy screeningy, očkování a podporu pohybu, protože nemoc, která se zachytí včas, stojí méně peněz i sil.

Podpoříme centra duševního zdraví a krizovou pomoc dostupnou bez objednání a čekání, protože v takové chvíli je rozhodující, jestli je kam jít dnes. Ke stejné oblasti patří závislosti, kde je město hlavním hráčem: podpoříme terénní programy, kontaktní centra a pracovníky s vlastní zkušeností se závislostí, budeme důsledně bránit návratu hazardu do brněnských ulic a doplníme prevenci u alkoholu a hráčství, které se z heren přesunulo do mobilů. Housing First chápeme i jako nástroj podpory zdraví, protože člověk, který má kde bydlet, se dokáže léčit.

O bezpečí ve městě rozhoduje hlavně to, jestli je někdo vidět a jestli ho lidé znají. Posílíme model okrskových strážníků, kteří mají svou čtvrť, chodí po ní pěšky a jsou pro školy, seniory i podnikatele dostupným kontaktem, ne anonymní hlídkou v autě. Strážníky proškolíme v prevenci, v jednání s lidmi v duševní krizi i v tématu domácího násilí a posílíme spolupráci s asistenty prevence kriminality, kteří se osvědčili tam, kde běžná represe nepomáhá.

Nejčastější ohrožení, které Brňané v ulicích zažívají, přichází z aut: parkování na chodnících a přechodech, rychlost v obytných ulicích a couvání kolem škol. Zaměříme proto vymáhání pravidel tam, kde nejvíc chrání lidi, tedy na parkování blokující chodce a kočárky, na rychlost v okolí škol a školek a na dodržování pravidel na přechodech. Data z kamerového systému a z nehodovosti použijeme k tomu, abychom vytipovali nejrizikovější místa a upravili je stavebně, protože trvale bezpečné místo je levnější než trvalá hlídka.

Městský kamerový systém dnes slouží hlavně k objasňování už spáchaných činů. Jeho data přitom mohou pomoci určit riziková místa a časy a upravit je tak, aby k problémům nedocházelo. Zároveň jasně říkáme, kde je hranice: v Brně nebudeme zavádět automatické rozpoznávání obličejů ani jinou biometrickou identifikaci lidí ve veřejném prostoru.

Domácí násilí je nejčastější násilí, které se ve městě děje, a nejméně vidět. Rozšíříme kapacitu krizového a azylového bydlení pro ohrožené osoby a jejich děti tak, aby Brno naplnilo evropský standard zhruba jednoho rodinného místa na deset tisíc obyvatel. Zajistíme, aby o dostupné pomoci věděli praktičtí lékaři, školy i strážníci a aby člověk, který se odhodlá odejít, nenarazil na to, že není kam. Součástí je i spolupráce s intervenčním centrem a propojení na krizové byty města. Programy pro násilné osoby, bez kterých se situace rodiny nezmění, popisujeme v kapitole o péči o seniory a lidi v nouzi.

V bývalých židenických kasárnách je připravován komplex, kde má sídlit dopravní inspektorát, hlídková služba, kriminalistická technika i poliklinika pro složky integrovaného záchranného systému. Jde o investici ministerstva vnitra, ale bez součinnosti města, od dopravního napojení přes technickou infrastrukturu až po změnu územního plánu, se neobejde. Tuto součinnost zajistíme, protože pro Brno znamená rychlejší zásahy, lepší dostupnost policejních služeb a využití areálu, který dnes chátrá.

Nejúčinnější krizové opatření je vědět, komu zavolat. Po vzoru Paříže zavedeme dobrovolný registr zranitelných obyvatel, tedy lidí, kteří žijí sami, jsou špatně pohybliví nebo jsou zdravotně závislí na elektřině, například na kyslíkovém koncentrátoru, na dialýze nebo na výtahu. Registr povedeme se sociálním odborem a městskými částmi a použijeme ho při vlně veder, při výpadku elektřiny i při evakuaci. Přijmeme také plán pro vlny veder s jasnými instrukcemi, kdo co dělá při jaké teplotě, na který navážou chladicí místa popsaná v kapitole o energii a odpadech.

V každé čtvrti má být jedno známé místo, kam se dá v krizi přijít: s vlastním zdrojem elektřiny, vodou, spojením, informacemi a člověkem, který tam je. Propojíme k tomu hasičské zbrojnice, školy, knihovny a komunitní centra tak, aby vznikla jedna síť, která slouží při vedru, blackoutu i povodni. Nejde o nové budovy: chladicí místa, komunitní centra a odolná místa mají být tytéž adresy s více funkcemi, aby si je lidé zapamatovali.

Dobrovolní hasiči jsou první, kdo v krizi dorazí, a mají místní znalost, kterou nikdo jiný nemá. Zajistíme financování výstavby a rekonstrukcí zbrojnic z městského rozpočtu, pravidelnou podporu na modernizaci výstroje a výzbroje, a hlavně systematický výcvik na konkrétní situace, tedy povodeň, požár, výpadek elektřiny a evakuaci.

Prvním krokem je důsledný pasport všech stálých krytů, a to nejen v digitální podobě, ale pro případ výpadku elektřiny i v papírové. Na něj naváže audit vhodných improvizovaných úkrytů v obecních domech, školách a úřadech a program jejich obnovy. U velkých projektů, ať jde o nové čtvrti pro tisíce lidí, tunely, hromadné garáže nebo velké haly, budeme možnost využití k ukrytí posuzovat předem, protože dodatečně se to udělat nedá.

Krizová komunikace musí stát na několika na sobě nezávislých systémech. Vedle sítě městské policie podpoříme i nezávislé rádiové sítě, které fungují na vlastní zdroj a komunikují na velké vzdálenosti; jednou z nich je MESHCORE, jehož vysílače už dnes pokrývají velkou část Brna. Zajistíme, aby starostové a starostky měli vysílačky skutečně u sebe, ne v šuplíku na úřadě, a aby se komunikace pravidelně nacvičovala, protože technika, se kterou nikdo netrénoval, v krizi nefunguje.

Klíčové prvky infrastruktury, tedy ovládání rozvodů tepla, vody a čerpadel kanalizace, i budovy sloužící k ochraně obyvatel musí mít záložní zdroje a pravidelně prověřenou funkčnost i obsluhu. Zvláštní pozornost si zaslouží zima: Brno topí z velké části plynem a přes sto tisíc domácností závisí na jedné teplárenské soustavě. Prověříme proto schopnost městských tepláren a vodáren fungovat bez vnější sítě a záložní napájení čerpadel v městských bytových domech, protože bez nich v panelovém domě přestane téct voda.

Nejpravděpodobnější krizí dneška je kybernetický útok a Brno má vlastní zkušenost z roku 2020, kdy útok ochromil provoz fakultní nemocnice. Zajistíme kybernetickou ochranu, pravidelný nácvik obnovy provozu a posouzení kybernetické bezpečnosti u každé velké investice do městských systémů.