Veřejný prostor pro lidi

Na světelných křižovatkách zrušíme nutnost mačkat tlačítko — zelená pro chodce naskočí automaticky v každém cyklu. Výjimkou budou místa, kde by to bránilo preferenci tramvají a autobusů; tam najdeme řešení, které zkrátí čekání chodců jinak. Délku zelené budeme počítat podle skutečné rychlosti chůze seniorů a lidí s holí, ne podle rychlého dospělého. V praxi to znamená o pětinu až třetinu delší zelenou na většině přechodů a minimálně deset sekund na každém z nich, bez ohledu na jeho délku.

Zavedeme brněnský chodníkový standard, který u nových chodníků a rekonstrukcí jasně rozdělí prostor na volný pruh pro chůzi a vybavovací pás pro značky, lampy a mobiliář, aby se kočárek a vozík vždy bezpečně potkaly a značka jim nestála v cestě. U starších ulic budeme standard naplňovat postupně s cílem rozšířit většinu chodníků na minimální šířku dva metry. Zároveň chceme méně dopravních značek a lepší uspořádání ulice, ze kterého je bezpečný pohyb srozumitelný sám o sobě.

Zavedeme městský standard pro dočasnou přístupnost staveb a rekonstrukcí, závazný pro každou zakázku financovanou nebo povolovanou městem. Náhradní trasa pro pěší musí mít po celou dobu uzavírky zpevněný povrch, žádný štěrk, písek ani udusanou hlínu, a dostatečnou šířku i sklon, aby ji reálně zvládl vozíčkář, kočárek i člověk se zrakovým postižením. Stavba bude fázovaná s maximální dobou trvání jedné fáze stanovenou už ve smlouvě s dodavatelem, harmonogram prací bude veřejně dostupný online a průběžně aktualizovaný. Za každý den prodlení i za nedodržení parametrů náhradní trasy budou platit smluvní sankce.

Veřejný prostor určený k pobytu je vždy zdarma, bez výjimek. V každé čtvrti chceme prostranství pro všechny generace od dětí po seniory, s dostatkem laviček a míst k odpočinku ve stínu. Cílem je, aby jediným místem k sezení nebyla zahrádka kavárny, kde si člověk musí něco koupit. Pokud město pronajme své pozemky s mobiliářem soukromníkovi, musí kapacitně lavičky nahradit v bezprostřední blízkosti a ve stejné kvalitě, tedy včetně stínu.

Parky a hřiště navrhujeme pro věk nula až devadesát devět let tak, aby nediskriminovaly žádnou věkovou skupinu, po vzoru vídeňského modelu: dostatek stínu, osvětlení, pitná voda, dostupné a bezpečné WC s přebalovacím pultem a prostor, který stejně dobře slouží holkám i klukům, rodičům, seniorům i teenagerům. Speciálně se zaměříme na hřiště a pobytová místa pro starší děti a teenagery, která dnes v Brně chybí.

Chceme celé město vybavit sítí veřejných WC a pítek. Toalety musí být zdarma a vybavené přebalovacím pultem, v docházkové vzdálenosti z míst, kde se lidé pohybují. Začneme v historickém centru.

Ve veřejném prostoru nechceme prvky, které mají lidi odehnat: lavičky s dělítky, jednomístné sedačky a podobná řešení, na kterých se nedá pořádně sedět ani ležet. Přístupnost chceme řešit nad rámec bezbariérových přechodů — lavičky s opěrkou pro seniory, správná výška madel, hmatové pásy pro nevidomé, skutečně bezbariérová veřejná WC. Budeme penalizovat soukromé provozy, které by prvky antisociální architektury využívaly na svých budovách.

Bezbariérové a vyvýšené přechody, zastávky a křižovatky zavedeme u všech nových realizací od prvního dne. U stávajících půjdeme metodou postupných úprav a nízkonákladových zásahů, které mají zpřístupnit primárně křižovatky, přechody a zastávky MHD, aby se postupně celé město stalo bezbariérovým. Bezbariérové nemají být silnice, ale plochy pro pěší.

Prosadíme pravidelný úklid a zimní údržbu chodníků s jasně vymahatelnými standardy. Čistý chodník není bonus, je to základní služba. Stejně tak zajistíme dostatečně financovanou údržbu mobiliáře a veřejných ploch — rozbitá lavička nebo přeplněný koš se má řešit v řádu dnů, ne měsíců.

Začneme u sebe: město a jeho organizace přestanou zadávat vizuálně agresivní reklamu a stanou se příkladným zadavatelem. Druhým krokem je regulace reklamy na štítech a fasádách domů, kde má město nejsilnější nástroje. Třetím postupné narovnání poměrů na komerčních plochách, s dostatečně dlouhými přechodnými lhůtami, aby se na to podniky stihly připravit. Zavedeme závazný manuál pro provozovny i veřejný prostor a omezíme reklamu bez veřejného přínosu.

Zavedeme dotace pro podnikatele a provozovny na kultivaci výloh a fasád ve spolupráci s městem. Pravidla mají provozovnám pomoct, ne je potrestat — a dobře udělaná výloha je nakonec i lepší reklama.

Zejména pro historické centrum budeme vyžadovat regulaci hluku z provozoven, aby nešla proti historickému rázu města. Zavedeme vlastní politiku hluku: provozy i akce v parcích budou podléhat jasným limitům. Městské policii pořídíme hlukový radar, tedy mobilní měření překračování hlukových limitů. Hluk z dopravy řešíme v kapitole o bezpečné dopravě.

Provozovny budou muset po 22:00 ztlumit reklamní osvětlení a výlohy na nezbytné minimum, používat teplé světlo o teplotě chromatičnosti nejvýše 2700 K, ideálně 1800 až 1900 K, tedy žádnou studenou bílou ani modrou, a svítidla či světelnou reklamu nasměrovat a stínit tak, aby nesvítila lidem do oken a na oblohu.

Budeme postupně rozšiřovat pěší a sdílené zóny v historickém centru tam, kde to zlepší kvalitu veřejného prostoru, a zároveň zůstane zajištěné zásobování a přístup lidí, kteří jej potřebují. V různé míře by se měly pro pěší a jen velmi omezeně pro auta, převážně zásobování, uvolnit Šilingrovo náměstí, Moravské náměstí, ulice Radnická, Panská, Římské náměstí, Sukova, Vachova nebo Opletalova. Zrevidujeme také, kdo všechno má oprávnění vjíždět do centra, a budeme motivovat zásobování k používání malých elektromobilů a cargo kol.

Kvalitní veřejný prostor chceme nejen v centru. Prosadíme superbloky a další formy zklidnění dopravy tam, kde si je obyvatelé přejí — tedy obytné bloky, kterými auta jen projíždějí k domovu, ne skrz. Nejdřív je vyzkoušíme v okolí škol, kde dávají největší smysl. V každé čtvrti chceme také menší parky a pobytová místa. Úpravy veřejného prostoru přitom nejdřív otestujeme jako dočasné a levné zásahy metodou taktického urbanismu: co funguje, zůstane natrvalo, co ne, zmizí bez zbytečných nákladů.

Zajistíme, že veškeré veřejné osvětlení nepřesáhne teplotu chromatičnosti 2700 K, a neumožníme instalaci svítidel, která zasahují do zeleně nebo směřují jinam než dolů na cestu, aby zbytečně nesvítila do oblohy ani lidem do oken. Na světelných křižovatkách a větších silnicích po setmění osvětlení ztlumíme. Naopak na stěžejních pěších trasách — v podchodech, na sídlištích, u zastávek a schodišť, kudy lidé, a zejména ženy, chodí sami — osvětlení posílíme. V parcích a na místech bez pěší frekvence budeme svítit méně, tlumeněji nebo jen na pohybová čidla.

Architektonické soutěže podle pravidel ČKA budou standardem u významných městských staveb a u zásadních proměn veřejného prostoru. Nerozhoduje cena, ale kvalita, kulturní přínos, originalita a environmentální udržitelnost. Školka, obchod a komunitní prostor v přízemí budou součástí zadání soutěže od začátku, ne dodatečné vyjednávání s developerem. Pravidla pro spolupráci s developery a uvolňování městských pozemků popisujeme v kapitole o bydlení.

Řídíme se principem, že se město musí starat o vlastní budovy a pozemky průběžně, ne až když je pozdě. Bourání se nepřipouští tam, kde je environmentálně náročnější než rekonstrukce.

Památkově chráněné a historicky významné budovy musí být udržovány tak, aby se jejich stav nezhoršoval.