Zeleň, voda a stín ve městě

Prosadíme princip, podle kterého je zelená a modrá infrastruktura rovnocenná s inženýrskými sítěmi, tedy s plynem, elektřinou a kanalizací. Při plánování ulic a náměstí budeme hned na začátku, prostřednictvím Standardů uličních stromořadí, řešit, kudy povedou sítě a kde budou mít stromy dost místa pro kořeny — ne až ve chvíli, kdy je podzemí plné.

Při revitalizaci ulic, náměstí a parků zavedeme povinné používání technologií, které stromům umožní růst i v dlažbě: prokořenitelných buněk a strukturálních substrátů, tedy konstrukcí a materiálů, které pod povrchem udrží prostor a živnou půdu pro kořeny.

Zajistíme dokončení a schválení podrobného Generelu sídelní zeleně a jeho promítnutí do praxe, včetně systematického odstraňování zbytečných asfaltových a betonových ploch a výsadby přímo na terénu, po vzoru vídeňského programu Raus aus dem Asphalt.

Zavedeme digitální pasportizaci stromů a důslednou ochranu stávajícího fondu, včetně odborné péče a zajištěné zálivky nejméně sedm let po výsadbě. Zřídíme pozici hlavního arboristy města Brna, nejlépe v rámci organizací spravujících městskou zeleň, s pravomocí zastavit projekty, které nejsou v souladu s koncepcí rozvoje zeleně nebo ohrožují stávající stromořadí.

Na základě generelu sídelní zeleně zavedeme minimální standard dostupnosti: kvalitní park nebo mikropark do pěti minut chůze od domova. Vycházíme z mezinárodního konceptu 3-30-300, podle kterého má každý vidět z okna alespoň tři stromy, žít ve čtvrti, kde koruny stromů stíní třicet procent plochy, a mít park do tří set metrů.

Budeme zveřejňovat nejen počet pokácených a vysazených stromů, ale také změnu celkové plochy korun a úspěšnost výsadeb po třech a pěti letech. Zasazený strom se počítá až tehdy, když skutečně roste.

Srážková voda se nesmí odvádět prioritně do kanalizace. U nových realizací a rekonstrukcí ulic prosadíme její přímé svedení do zasakovacích ploch, do parků, ke kořenům stromů, do dešťových záhonů nebo retenčních nádrží.

U nových stavebních projektů i v rozvojových a průmyslových územích budeme vyžadovat pevně daný podíl zeleně přímo na zemi a povinnost realizovat stromořadí nebo prvky pro zadržování vody. Ozelenění střech garáží skutečně nestačí — střecha garáže nenahradí místo, kde může vyrůst velký strom a kam se vsákne voda.

Vytvoříme síť mikroparků, parkletů, stínících pergol a vodních prvků — pítek, mlžných bran a fontán s cirkulací — na náměstích, přestupních uzlech a frekventovaných prostranstvích.

Zajistíme analýzu fasád a slepých štítů vhodných pro vertikální zeleň z hlediska orientace, statiky a přínosu pro mikroklima, s plným respektem k památkově chráněným objektům, kde tato řešení uplatnit nelze. U rekonstrukcí a novostaveb v majetku města zavedeme povinnost instalaci zelené fasády prověřit a u nových městských budov a zastávek budeme vyžadovat zelenou střechu. Pro soukromé vlastníky připravíme metodickou příručku a cílenou dotační podporu, obdobně jako u programu na vnitrobloky. Zasadíme se také o keřové a květinové pásy podél silnic a popínavou zeleň na sloupech, fasádách a konstrukcích.

Tam, kde to technický stav trati a data o tepelné zátěži odůvodní, budeme při rekonstrukcích tramvajových tratí zakládat zelené pásy. Zatravněná trať snižuje hluk i prašnost, zadržuje vodu a ochlazuje okolí. Nechceme ji ale plošně všude — přednost dostanou úseky v přehřátých částech města, kde přinese největší efekt.

Vnitrobloky a významné segmenty sídelní zeleně důsledně vymezíme a budeme chránit prostřednictvím vyhlášky o významných plochách zeleně, která brání jejich zastavování. Schvalování změn v této vyhlášce vrátíme zastupitelstvu města, aby byly žádosti o vynětí pod veřejnou kontrolou. U vytipovaných vnitrobloků prosadíme regulační plány nebo územní studie, které stanoví jejich nezastavitelnost nadzemními objekty a minimální podíl zeleně, bez ohledu na to, komu vnitroblok patří. Obyvatele a společenství vlastníků, kteří chtějí ze svého vnitrobloku udělat kvalitní zelenou zahradu, podpoříme finančně i odborně — přispějeme na materiál a zeleň a nabídneme zdarma konzultaci se zahradním architektem, aby úprava dávala smysl i sousedům kolem.

Zasadíme se o to, aby probíhající i chystaná protipovodňová opatření na Svratce, Svitavě a dalších tocích neprobíhala formou betonování břehů, ale převážně jako přírodě blízká, s odborným posouzením nutnosti kácení dřevin v každé etapě obnovy nábřeží. Cílem je zajistit nejen ochranu před povodněmi, ale také vytvořit nábřeží, kde se dá trávit čas a které se začlení do systému městské zeleně. Zlepšíme přístup k vodě na více místech města — na rozdíl od nové náplavky, která ho umožňuje na jediném místě.

Zajistíme zachování zahrádkářských osad, v souladu s koncepcí systému městské zeleně, jako klíčových přechodových pásem mezi zastavěným územím a volnou krajinou, která plní nezastupitelnou ekologickou, mikroklimatickou i společenskou funkci. U osad ve vlastnictví města podpoříme jejich postupné otevírání veřejnosti — průchody, společné zahrady, sousedské akce — aby z nich měli užitek i lidé, kteří v nich nemají zahrádku.

V každé čtvrti podpoříme vznik komunitních zahrad. Město nabídne vhodné pozemky za symbolický pronájem, pomůže se základním zázemím — vodou, kompostem, nářadím — a s domluvou mezi sousedy. Zároveň rozšíříme adopci zeleně, tedy možnost, aby se lidé, spolky nebo firmy postarali o konkrétní záhon, strom nebo plochu ve svém okolí, a přispějeme jim na vybavení, například na sudy na zachytávání dešťové vody.

Podpoříme revitalizaci parků a lesoparků na základě architektonicko-krajinářských soutěží směřujících k funkčním plochám zeleně s jasně stanoveným plánem péče. Zavedeme mozaikovou seč městských trávníků jako standard, budeme prosazovat výrazné omezení chemických postřiků a rozvoj druhově pestrých trávníků pro opylovače. Zároveň skončí sekání na centimetr u země a lidé budou mít jednoduchou cestu, jak nahlásit, když se někde seká špatně.